Řecko Chalkidiki 2022
Řecko - obytnou dodávkou - válečka na Chalkidiki - srpen 2022
18.08.2022 vyrážíme směr Balkán, přespání v Maďarsku
19.08.2022 přejezd do Řecka
20.08.2022 přijíždíme na poloostrov Chalkidiki - prst Kassandra - pláž Stavronikita Beach, pláž Possidi Beach
21.08.2022 prst Kassandra - pláž Lagoon Beach
22.08.2022 prst Kassandra - pláž Lagoon Beach
23.08.2022 prst Sithonia - pláž Paralia Azapiko
24.08.2022 prst Sithonia - kemp Thalatta Kalamitsi Village Camp - pláž Thalatta
25.08.2022 prst Sithonia - kemp Thalatta Kalamitsi Village Camp - pláž Thalatta
26.08.2022 prst Sithonia - kemp Thalatta Kalamitsi Village Camp - pláž Thalatta - vyjížďka na kajacích, přesun ke třetímu prstu Athos
27.08.2022 prst Athos - pláž Komitsa
28.08.2022 prst Athos - pláž Komitsa
29.08.2022 prst Athos - pláž Komitsa
30.08.2022 zahajujeme návrat domů, přespání v Maďarsku
31.08.2022 příjezd domů
Po naší červencové cestě po Španělsku a Portugalsku nám zbývalo ještě pár dní dovolené, takže jsme se rozhodli, že bychom mohli ještě někam vyrazit. Předpověď počasí však nevypadala příliš sluníčkově. Nakonec jsme zvolili variantu blízkého Řecka, poloostrova Chalkidiki. Petr dostal několik tipů na hezké pláže od svého řeckého kolegy a my mohli vyrazit.
18.08.2022 vyrážíme směr Balkán, přespání v Maďarsku
Během čtvrtka láduji naší obytku vším potřebným i nepotřebným a po příjezdu Petra z práce vyrážíme. Tentokrát už kupujeme všechny potřebné dálniční známky on-line, takže cesta probíhá skoro bez zastavení. Jen krátká pauza na čůrání a výměna řidičů. Okolo půlnoci vjíždíme do maďarského městečka Kecskemét a přespáváme na našem oblíbeném nocovišti u arboreta.
19.08.2022 přejezd do Řecka
Probouzíme se jako někde na venkově. Vyhlédnu z okna a tam stádo oveček, které nám dělají společnosti při snídani. Pak už vyrážíme na celodenní přejezd směr Řecko. Do Srbska si opět vybíráme hraniční přechod Horgoš II, který nebývá tak vytížen jako dálniční Horgoš I. Po standardní hodinové čekací době vjíždíme do Srbska. Tady cesta probíhá jako vždy bez větších problémů, snad jen krátké čekání při placení mýta a tradiční zácpa v Bělehradu. Nejdelší čekačku musíme jako vždy vydržet na srbsko-makedonských hranicích. Tady je potřeba se hodit do pohody a zbytečně se nerozčilovat. Konečně jsme v Severní Makedonii a frčíme dál. Tentokrát nemusíme tolik pospíchat, aby nám nezavřeli hraniční přechod jako v době covidu. Už je otevřen 24 hodin denně a ne jen do desáté večerní. V pozdních nočních hodinách projíždíme hraniční přechod Evzoni a vjíždíme do Řecka. Na přespání si opět vybíráme místečko u řeky Varder u městečka Polykastro. Tentokrát už víme, jak vypadá příjezdová cesta, takže už nebudeme očima přilepeni na čelním skle jako posledně. Tehdy jsme v naprosté tmě sjížděli z betonky na polňačku a míříli do černočerné tmy.
20.08.2022 přijíždíme na poloostrov Chalkidiki - prst Kassandra - pláž Stavronikita Beach, pláž Possidi Beach
Ovečky nám cinkají i dnes. Stačí se podívat na druhý břeh řeky. Vracíme se zpět na velkou silnici a uháníme směr poloostrov Chalkidiki. Cestovní zážitek začíná být ryze řecký. Ačkoli je silnice jednoproudá, řečtí řidiči si z ní dělají dvouproudou dálnici, značení neznačení.. Jízda chvílemi připomíná připojování se v zipu, jak jsme s dalším autem jen kousek od sebe. Člověk musí být pořád ve střehu. Asi po hodince jízdy míjíme obchvatem Soluň, která je pod námi a vjíždíme na první prst Kassandra. Tady máme vyhlédnutou pláž Stavronikita v jeho severozápadní části. K moři se pomalu přibližujeme po písčité cestě, která se však postupně mění spíše v pískoviště. Auto tedy raději odstavujeme u cesty a dále jdeme pěšky. Po zdolání malých písečných dun se dostáváme na dlouhou písečnou pláž s průzračnou vodou, na které jsme skoro sami. Kluci si berou do rukou brýle a Vašík se zkouší poprvé potápět i se šnorchlem. K autu se vracíme až v pozdním odpoledni a doufáme, že tu neuvízneme. Naštěstí se nám daří bez problémů vyjet a přemísťujeme se k malému výběžku v půlce poloostrova, pláži Possidi. Parkujeme na jednom z parkovišť a při západu slunce se vydáváme na procházku až na samotný konec písečného srpu. Parkoviště není právě z nejuklizenějších, ale už se nám nechce nikam harcovat, takže zalézáme do auta a trávíme tu noc.
21.08.2022 prst Kassandra - pláž Lagoon Beach
Z pláže Possidi máme v plánu přejet na pláž Ani, která by měla být pár kilometrů dále na jih. Projíždíme kopcovitou krajinou, plnou lesíků a olivových hájů, ale bohužel se nám moc nedaří najít sjízdnou cestu. Jedna končí dost nepříjemným kopcem, hodně strmým a plným velkých děr, který bychom nemuseli pak vyjet zpátky nahoru. Druhá o fous lepší nás dovádí až k jednomu rozestavěnému hotelu, několik desítek výškových metrů nad naší pláží, kde však také končí. Nezbývá než změnit plán a pokračovat k dalším vytipovaným plážím. Nyní, když píši tyto řádky, tak schválně znovu koukám do mapy. Hotel ZEUS Eleva Ajul už stojí a vede k němu pěkná asfaltka, protažená až k moři. Tak snad někdy příště. Vracíme se tedy zpět na asfaltku a přejíždíme na druhou stranu prstu k pláži Lagoon. Příjezd je opět trochu krkolomný, leč naštěstí krátký a po pár set metrech zakempujeme přímo na pláži pod stromy. Před námi je nádherná pláž s vodou hrající všemi barvami modré a zelené a za námi poměrně velká laguna propojená s mořem v šíři akorát tak na loďku. Jen co jsme se vykempili, nebe se začíná zatahovat a černat. Za pár minut se spouští neskutečný liják. Z nebe padají proudy vody, které se jen zvolna vsakují do okolního písku. Spoušť však netrvá nijak dlouho, takže za chvílli znovu svítí sluníčko a my se tu můžeme trochu porozhlédnout. Společnost nám tu dělá německá posádka, jak jinak než v předělaném hasičském autě a obytná dodávka s českou espézetkou. Dozvídáme se, že jsou z Ústí nad Labem a mají s sebou skoro stejně starého klučinu jako jsou ti naši dva rošťáci. Vzájemné si padneme do oka, takže po zbytek dovolené se stáváme novými parťáky a večer si užíváme vínko s výhledem na červený západ slunce.
22.08.2022 prst Kassandra - pláž Lagoon Beach
Ráno se budíme do nádherného svěžího dne. Celý den se tedy jen tak povalujeme, klábosíme či si čteme na pláži. Kluci, mám dojem, snad nevyšli z vody za jiným účelem než je oběd, svačina a večeře.
23.08.2022 prst Sithonia - pláž Paralia Azapiko
Dopoledne se sbalíme a s lehkým zahrabáním vyjíždíme z plážového písku. Naše cesta vede nejdříve do nedalekého Lidlu u obce Kallithea. Zastíněná místa na parkovišti jsou super, ale když tam nevybudovali skoro žádná bez něj, je fakt problém, kam s dodávkou zaparkovat. Nakonec parkujeme na konci zastřešených konstrukcí, na jediném jakžtakž vyhovujícím plácku. Mezitím, co si košík ládujeme místními lahůdkami, venku se zase brutálně rozpršelo. Rozhodujeme se tedy chvilku počkat za kasami, až se to vyprší. Po patnácti minutách se však nezdá, že by měl déštˇ sestupnou tendenci. Odpočítáváme tři, dva, jedna, tedˇ, utíkáme zpátky k autu a rychlostí blesku vše přendaváme do auta. I tak jsme celkem slušně promočení. Za neustálého bušení deště přejíždíme na druhý prst Sithonia. Naštěstí se počasí pomalu umoudřuje, takže po příjezdu na místo, pláž Paralia Azapiko, na nás aspoň částečně vykukuje modrá obloha. Vyndaváme si stoleček s židličkami a dopřáváme si pozdní oběd. Zanedlouho za námi přijíždí i druhá část naší posádky. Společnost nám dělá také stádo oveček a další dvě obytná auta. Právě pán, z jednoho o nich, stojí opodál u malého jezírka a ukazuje, at jdeme s dětmi k němu. Objevil totiž ve vodě malé želvičky. Z vody jim vykukují hlavičky a některé se odváží i vylézt ven. Děti jsou nadšené. Zbytek odpoledne je ve jménu koupání, kreslení a hraní her. Starost nám však dělá předpověd´ na následující den. Opět se ženou bouřky.
24.08.2022 prst Sithonia - kemp Thalatta Kalamitsi Village Camp - pláž Thalatta
Ráno se budíme časně a vykukujeme na oblohu. Nevypadá vůbec hezky. Ani pohled na radar nepovzbudí. Do půl hodiny tu máme konec světa. Budíme tedy naši spoluposádku a domlouváme se na dalším postupu. To už nám na kapotu začínají padat první kapky deště. Honem se převlékáme, v autě vše zajištˇujeme na jízdu a za přítomnosti proudů vody narychlo odjíždíme. Hlavně se nezastavovat, jinak v té rozbahněné cestě uvízneme. Uf, po nekonečných minutách, kdy ani stěrače nestíhlaly, najíždíme na betonku a frčíme na jih prstu směr kemp Thalatta Kalamitsi Village Camp. Po půl hodince klikaté jízdy, za střídající se suché silnice s provazy vody, dojíždíme do kempu. A opět prší. Rozhodli jsme se raději zakempit někde v civilizaci, protože předpověď pro dnešek slibuje jen déšť a zase déšť. A bohužel se neplete. Takovou činu jsem snad v životě nezažila. Bez přestávky bouří celý den. Ne jako u nás doma, kdy se to vybouří a je zase hezky. Jsme tedy zalezlí v autě s knížkou a hrami a ven se vydávám jen pro gyros k večeři. Pěkně naboso v pantoflích, brodějíc se několika centimetry vody.
25.08.2022 prst Sithonia - kemp Thalatta Kalamitsi Village Camp - pláž Thalatta
Obloha je stále zatažená, ale už aspoň neprší. Vydáváme se na pláž a dopřáváme si ranní koupel. Horší je to s telefonním, potažmo internetovým signálem. V kempu ani ťuk a tady na pláži jedna kolísavá čárka. Volám tedy švagrové a prosím jí o přihlášení malého Péti do hudební nauky, které se má spustit ve 12 hodin. Nejsem si totiž jistá, že to za této situace zdárně dokončíme. Sluníčko se během dne moc neukazuje, ale to nám nevadí. Kluci se prohánějí po kempu ve vypůjčených šlapacích kolech a my dospělí poměřujeme své umění v pingpongu.
26.08.2022 prst Sithonia - kemp Thalatta Kalamitsi Village Camp - pláž Thalatta - vyjížďka na kajacích, přesun ke třetímu prstu Athos
Ne že by dnes byla azurová obloha, ale přeci jen to vypadá na koupací den. Druhá posádka opouští dopoledne kemp a vydává se prozkoumávat místa, která jsme dostali od Petrova kolegy, s tím, že si během dne zavoláme a opět se sjedeme. My se domlouváme v kempu, že nás tu nechají o něco déle než je povinný check-out, nafukujeme naše kajaky a vyrážíme podél pobřeží. Po asi dvou a půl kilometrech doplouváme k malé plážičce. Stojí na ní provizorní přístřešek a dva malé stany. My si rozděláváme deku, zapichujeme slunečník a dáváme sváču. V zátoce si kluci zkouší šnorchlovat a sami pádlovat na kajaku. Po chvíli odpočinku se pomalu vracíme zpět. Když dotáhneme kajaky k autu, hned je u nás nový rumunský soused spolu s někým z kempu. Prý máme okamžitě přejet o kousek dál, protože na naše místo čeká jeho rumunský kámoš. Nejsou zrovna v nejlepší náladě, takže se jde Petr raději hned převléci do suchého a přeparkovat. Za brutálního čoudění sousedova grilu vyfukujeme kajaky, rychle je sušíme a všechno to kajakovací harampádí balíme. Pak už honem zaplatit a ujíždíme pryč. Druhá posádka hlásí, že projela vytipovaná místa, ale že žádné nebylo vhodné na zakempení. Budˇ tam byly zákazy obytek, šílení bulharští či rumunští sousedé nebo se ocitli na staveništi. Ujíždíme tedy stále dále na sever a hledáváme dál. Na Park4night nalézáme jedno pěkné místo, ale cesta se ukazuje celkem dobrodružná. Nejdříve stoupáme do nebeských výšin a poté sjezd po prašné cestě dolů a kde nic tu nic.. V podvečer to už vzdáváme a parkujeme někde mezi druhým a třetím prstem kousek od olivové farmy. Od starého pána získáváme svolení k přespání na jednu noc a jdeme dělat večeři. I tak holt někdy vypadá obytkování nadivoko.
27.08.2022 prst Athos - pláž Komitsa
Ráno se brzy pakujeme a odjíždíme směr třetí prst Athos. Ten je sice z velké části zasvěcen mnichům, ale jeho horní část je běžným smrtelníkům přístupná. Dojíždíme co by kamenem dohodil až k samé hranici mnišského státu, k pláži Komitsa. A světe div se, tady jsme skoro sami. Protože jsme zde trošku více na očích, držíme se rady Petrova řeckého kolegy. Oficiálně se v Řecku kempovat na divoko nesmí, ale když budeš parkovat u pláže a mít židličky se stolečkem na pláži nikoliv u auta, není problém. Pláž je dlouhatánská, s příjemnými malými pískokamínky a průzračným mořem. Kluci si berou bodyboardy, brejle a vyhlašují soutěž v potápění se pro mušličky. Na večeři si jdeme k nedalekému stánku s občerstvením pro gyros. Cestou si všímáme i řeckého způsobu chataření. Malý pozemek obehnaný nízkým plotem se zastřešeným karavanem. Od obytky se pak vydáváme i na opačnou stranu. Po pár minutách stojíme před mohutným kamenným plotem prodlouženým několik metrů do moře a bránou s nápisem No entry, za níž už je vstup zakázán. Večer opět patří posezení na pláži s lahvinkou vínka a pozorováním nádherného západu slunce.
28.08.2022 prst Athos - pláž Komitsa
I dnes trávíme celý den válením se na pláži s knížkou v ruce, večeříme gyros a hambáče a užíváme si vlahý večer.
29.08.2022 prst Athos - pláž Komitsa
Dnes je prakticky poslední den naší dovolené, než zítra zahájíme návrat, takže opět jen relaxujeme a dojídáme poslední zbytky, které nám ještě zbyly.
30.08.2022 zahajujeme návrat domů, přespání v Maďarsku
Po půl deváté už vyrážíme směr Soluň. Cestou ještě nakupujeme různé místní mnamky a děláme servis auta. Překvapí nás poměrně dlouhá fronta na řecko-makedonských hranicích. Kapitolou sama pro sebe je pak chování jižanských národů v autech před námi. Oloupu si pomeranč, šlupky házím rovnou z auta ven. Louskám si buráky, vše házím ven z okénka. Prostě humáč. Po vystání si front na řecko-makedonské i makedonsko-srbské hranici, která byla obzvláště výživná, se obáváme, co nás asi bude čekat na Horgoši. Horgoš II bude už v době našeho příjezdu zavřený a nám se tam fakt další tři hodiny čekat nechce. Nakonec tedy volíme do Maďarska přechod Kelebija-Tompa. Je to sice trošku zajížďka, ale třeba se vyplatí. Když si blížíme k hranici, málem mě jebe. Před námi je nekonečná fronta. Naštěstí se ukazuje, že v ní jsou jen kamiony, takže pokračujeme dál. Hranici samotnou překračujeme během pár minut. Teď už se jen vrátit zpět na maďarskou dálnici. Před námi je asi hodinová jízda okreskou, převážně lesem, kde nám může každou chvíli skočit srnka pod auto. Máme tedy oči na štopkách. V pozdních hodinách konečně dojíždíme na nocoviště u arboreta v Kecskemétu.
31.08.2022 příjezd domů
Ráno se shledáváme i s naší druhou posádkou, která dorazila někdy po nás. Dáváme poslední dovolenkovou snídani a hurá domů, kam přijíždíme během odpoledne.